Přednáška O skrytém trhu práce pro KariéraTV

Na začátku prosince jsem měl na Vysoké škole ekonomické v Praze přednášku nazvanou O skrytém trhu práce, s podtitulem Jak se dostat k pracovním nabídkám, které na Jobs.cz nenajedete. Je z ní pořízen záznam, takže ji teď může shlédnout každý. I když šlo o přednášku pro vysokoškolské studenty, principy a postupy v ní popsané platí obecně pro celý trh práce a všechny, kdo hledají zaměstnání.

Z přednášky plynou následující dvě poučení:

Odpovídání na pracovní inzeráty není hledání práce

Řada lidí se každý týden podívá na Jobs.cz, vyhledá několik nových inzerátů na relevantní pozice, rozešle životopisy a mají pocit, že hledají práci, což je hloupost a fatální omyl. Nejméně 50%, ale podle některých odhadů přes 80% volných pozic není vůbec inzerováno na pracovních serverech. Existuje několik různých důvodů, proč zaměstnavatelé volná místa neinzerují. Mezi hlavní určitě patří to, že na jeden inzerát se přihlásí často i několik stovek uchazečů, z nichž většina vůbec nemá pro danou pozici relevantní zkušenosti. Než aby se manažer hodiny probíral špatnými životopisy, raději se poptá ve svém okolí po schopném člověku (například).

Navíc to, že volná pozice inzerovaná je, pro vás není žádná výhra. Velmi často, i když je výběrové řízení veřejné, není nakonec místo obsazeno uchazečem z inzerce. Především vás ale u veřejných výběrových řízení čeká obrovská konkurence. Ani zcela kvalifikovaný kandidát, který splňuje všechny požadavky na obsazované místo, nemá příliš dobré vyhlídky, když skončí ve složce s další stovkou zájemců. Odpovídání na pracovní inzeráty je prostě v mnoha ohledech ten nejhorší způsob hledání práce a není rozumné si od něj mnoho slibovat nebo na něj příliš spoléhat.

Každý může najít práci tak, že sám osloví vybrané firmy

Správná otázka při hledání práce není „Co se nabízí?“, ale „Co můžu dělat a v jakých firmách?“. Když na ni budete mít uspokojivou odpověď, máte velký kus cesty za sebou. Jak jsem řekl, volné pozice ve firmách jsou, i když to na první pohled není vidět. Aktivní oslovení relevantních zaměstnavatelů by tedy mělo být nedílnou součástí každého procesu hledání práce. Sondovat, jestli někde není příležitost právě pro vás, ale není jednoduché. Je to pořádný kus práce. Posílat životopisy na adresy typu kariera@firma.cz je jako házet je do koše (tyto adresy často existují jen proto, aby do nich málo důvtipní kandidáti „uklidili“ svoje přihlášky a neotravovali s nimi pracovníky ve firmě).

Musíte najít konkrétní lidi, kteří mohou rozhodnout nebo spolurozhodnout o vašem přijetí (tedy například ředitele úseků nebo oddělení, u menších firem jednatele) a poslat přihlášku jim. Aby se jí vůbec někdo zabýval, musíte mít perfektní životopis, který přesvědčivě ukáže, v čem budete pro danou firmu přínosem, pokud vás zaměstná. Každá přihláška musí být jedinečná, napsaná specificky pro daného člověka a danou firmu. Pokud dokážete najít 30-50 firem, ve kterých byste se potenciálně mohli uplatnit, máte možnost hrát v procesu hledání práce a v celé svojí kariéře mnohem aktivnější roli. A to je potřeba, protože štěstí (i tomu profesnímu) musí jít člověk naproti.

Vojtěch Zuzaňák

Jsem headhunter a kariérní poradce. Také jako konzultant pomáhám firmám zlepšit jejich náborové procesy. V oblasti získávání a výběru zaměstnanců pracuji na různých pozicích od roku 2005. Čtyři roky jsem byl vedoucí náboru ve velké nadnárodní firmě. Kromě České republiky jsem pracoval i v Polsku, Indonésii a Číně.

Mohlo by vás zajímat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *